DH Ohnivá skála Lubenec reconstruction

Je to už rok, co jsem se přestěhoval do Prahy a na zákruty trati přes Ohnivou skálu vítr navál hromádky listí a větví. Věděl jsem o ní vlastně jen z doslechu, o mém dítěti. Zima trvala dlouho a já se těšil na tento den. Konečně nastal. Hlavou mi proletěla jiskra a já volám rodičům, jestli nebudou rádi, když se taky ukážu. Dodávám, že se ale chci podívat na trať, něco tam udělat a zajezdit si. Následně volám kámošovi Píďovi, jestli jde do toho se mnou. On že jasně a moje přítelkyně Péťa mě taky nadšeně podporuje. Hážem kola na střechu auta a jedem. Po obědě u našich vyrážíme na místo. Čas se bezostyšně podepsal snad na všem, co bylo ze dřeva, nicméně snad všechno bylo použitelné. Rozkaz zněl jasně: Odnést a znovu ustavit posílák co si zabrali haranti radši nechci vědět na co, odstranit dva úzké ztrouchnivělé skoky a nahradit je jedním širokým, který měl sloužit jako dopad a nikdy se tak nestalo. Dále usadit skok, co taky sloužil chvíli jako dopad již rozpadlýho skoku, zprůjezdnit cestu dole přes strom, pořádně to všechno projet a sebrat všechna prkna ze starých skoků a lávek a večer z nich udělat pořádnej fojr , opéct si vursty a trochu taky něco popít. S Píďou jsme se chopili rekonstrukce s vervou, všechno se to povedlo dokonale, takže nám vlastně nemůžete nic vytknout a musíte nás pořádně chválit a tak..  Skoky jsou nižší dorychla a pořádně bytelný, takže by tam mohly vydržet nějakej ten rok uplně s přehledem.. celá trať je průjezdná a myslim, že je fakt zábavná a ještě o mnoho lepší než dříve, takže kdybyste náhodou jeli kolem, určitě se zastavte. Nakonec jsme rozdělali oheň a s pohodovýma lidma z Lubence jsme odnosili všechny dřevěný torza starých skoků a lávek, takže je na to i radost pohledět, no a všechno to spálili. Druhej den před obědem ještě lehký poježdění a po obědě zpátky do Práglu. Ještě jednou díky všem zůčastněným, díky čemuž si teď všichni můžem přijet zabikovat na Ohnivou skálu…

Michal

--
Majkl Majkl 17. 4. 2011 19:44