Víkend na severu

S Krejsíkem a Perrym jsme domluvili, že se konečně vpravíme zajezdit si dál než v okolí Plzně. Volba padla na sever, Ještěd a Rokytnici nad Jizerou. Sice jsme nejdřív měli v plánu v sobotu kouknout na Downtown, ale nakonec vyhrálo ježdění.

Přes ohlašované nepřízně počasí a pozdní odjezd nic nevzdáváme. Krejsík přijíždí kolem 9 hodiny večer a začínáme skládat tetris – Octavia combi VS 3 lidi + kola + tašky + spacáky + stany a další harampádí. Ale netrvalo to dlouho a byli jsme úspěšně složený a vydali se na cestu.

Ještě než jsme vyjeli z Plzně jsme v dáli nad dálnicí viděli blesky a zataženo. Bouřkou úspěšně projíždíme, za Prahou teda musíme jet 80km/h, jak stěrače nestíhaly a nebylo nic vidět. Před Libercem už bylo sucho, což nás potěšilo a celkově sme v Liberci byli za 2 hodiny! Voláme Cerwovi, kterej už je vycachtanej z Babylonu a naviguje nás na horní parkoviště pod vysílačem. Sotva k němu přijedem, spustí se lijavec, že si jen přes okýnka ukážem, že jedem dolů:-)

Kempíme na parkovišti v lanovky a jsme rádi, že v tom dešti nemusíme stavět stany. Ideální řešení!! Ráno lehce mrholí, my balíme a mizíme pro snídani. Když se vracíme, zajdem nejdřív koupit permici … 20bodovka pro 3 lidi je ideální řešení a k tomu parkování celej rok grátis! Ikdyž dala by se projezdit bez problemů i jen ve dvou. Jdem přeparkovat opět pod střechu, vybalíme a složíme kola a jdem na lano. Jezdí tu každou půl hodinu…v půl a v celou, ale PŘESNĚ! Přídeš v půl:02 a bohužel prej. Zato ale přístup ke kolům super, věšák na každý sedačce a lano je rychlý…no nebudem to srovnávat radši:-)

První jedem klopenky pod lanovkou. První dojem nic moc. Z fotek to působilo větší. V dolní pasáži pak klopenky proložený lávkama. Druhou jízdu se shodujem že zkusíme něco jínyho, jestli to najdem…traily tu totiž nejsou vymlíkovaný, jen tu a tam cedulka nebo značka a průvodce jsme neměli. Nacházíme lesní trail „skalka“, kterej začíná přes pěknej sjezd skrz kamení, dál už jen lesní zatáčky na mokrejch kořenech, bažina s lávkama a docela rozbitý koryto no a jsme dole. Pak to střídáme a po pár jízdách přicházíme na chuť i klopenkový trati pod lanovkou a osmělujeme se i na lávky a hodně nás to baví. Bohužel jsme našli jen tyhle 2 tratě, příště musíme s průvodcem.

Mraky se honí, chvíli vykukuje modrá obloha, pak zas jedem do mlhy, 2 menší přeháňky, ale pořád je to dobrý. Nakonec se ale předpověď naplňuje a začíná pršet. Perry že už mu to stačilo, my s Krejsíkem že se ještě svezem. Je půl, příde obsluha lanovky, jestli někdo pojede. Zvedáme se, berem helmy, kola, pípnem si turniketem a obsluha nikde. Sednem si teda na sedačku, že počkéme. Nakonec du zaklepat na kabinku, jestli teda pojedem? „Klucí, už je po půl (rozuměj 3 minuty po půl), musíte počkat“…nechápavě na sebe s Krejsíkem koukáme, ale nechcem to zabalit, když už jsme si pípli přeci…Jsme na kost promočený, pořád prší, občas foukne větřík a je nám fakt zima, nakonec to po 20 minutách čekání a řešení co teda to vzdáváme a jdem umejt kola i sebe.

Naštěstí na parkovišti je sucho, takže nespěcháme. Převlíknem se, namažem kola, pomalu skládáme a vyrážíme na cestu ke Krejsíkovo bratranci, kde budem dneska spát. Kola do garáže…radši, mokrý hadry na sušák, ale nemáme noviny do bot. Inu menší procházka kolem bloku a vybrání kontejneru s papírem, kde jsme nasbírali Matematický tabulky to jistila. Ještě sprchu a můžeme vyrazit. Máme totiž v rezervovanej PUB na 7:-)

Za Perrym přijel kolega z práce, probíráme Ještěd a co zejtra. Čas stojí, pivo teče…je to hrozný sedět u pípy, člověk má pořád žízeň:-) No a hlad byl taky velkej, ale burgery, toast, hermelín a klobásy nás nasytily. Je 10 a já už bych docela šel, pípa mě nenechá chladným a říkám si, že už to stačí…aby se to nezvrhlo. Ostatní taky že by šli, tak jdem spát. Noc děs, Perry vrže s Krejsíkem na posteli, já mam nafukovací matraci, ale je to jak na vodní posteli.

Ráno (6:30) prší fest, tak si říkam, že to bude v prr…Spíme do 9 a to už je docela pěkně, takže nic neni ztraceno a vydáváme se na cestu směr Rokytnice. Trochu si projíždíme Liberec:-), zastavujem pro snídani a pak už kličkujem po státovkách na Jablonec…je to docela zašitý.

Jsme na místě, modrá obloha, paráda, předpověď nelhala! Koupíme permici na 4 hodiny za 200Kc, lano jezdí každou půl hodinu, takže kdy to pude dáme 9 jízd? To zní slibně! Skládáme kola a de se na věc. Z lanovky komentujem trať, že to prej nebude tak rozbitý jako Ještěd…to se klucí sekli:-) Horní pasáž klopenky a rolety na louce a pak přichází střední pasáž. Zatáčky pod lanovkou v šutrech a na kořenech…pro mě zábavnej pomalejší a technickej úsek, kterej si ale umí vybrat svou daň, naštěstí pro nás bez újmy.

Druhou jízdu jedem lávky a protože chceme stíhat další jízdu tak bez prohlížení a rozmejšlení jedem pěkně v hadovi rovnou na věc. Docela nás taky baví, ale chceme si trochu najet tu sjezdovou trať. Já si vůbec nepamatuju co kde je a jakou stopu jet, ale nakonec se to trochu daří. Ovšem aby jsme si nemysleli, že bude celej den azúro, přežene se 10min přeháňka, přesně když jsme jeli lanovkou nahoru…paráda!! Opět promočený na kost. Ale nevzdáváme se! Trať se proměnila v tobogán bláta a potůčku a my si to „hrnem“ dolu. Jsme úplně zas*aný, víc než po celým Ještědu, fuj! Ale co, teď už je to fuk a jedem hned další. Perry má defekt, tak to veze dolu a my dáváme jízdu sami. Na další už je tu Perry a je i převlečenej, v zápětí vypadá jako by se nepřevlíkal, ale co. Bláto začíná schnout…možná by se z toho daly dělat formy na kola:-D Ovšem aby to nebylo tak jednoduchý, cestou nahoru další mrak a kroupy. To už nás přestává počasí bavit. Než čekat nahoře v dešti, šlápnem do pedálu a jedem dolů a že už to snad zabalíme. Brzdy začínaj v tom blátě vadnout, přes brejle neni viděl vůbec nic a tak hledám aspoň obrysy a sem rád, že sem dole. U lanovky ještě prodáváme permice za 50 a je to tak 2× nahoru ještě. My tedy dnes 6 – 7 jízd za 150Kč, super!

Krejsík přijel autem k hadici, kde se myly kola, helmy, chrániče, oblečení, lidi…viz. foto. Teď už jen rychle do suchýho, zahrát si tetris a můžem dom! Krejsík na to opět šlape a než se nadějem jsme v Praze, zastávka u Mcka a za chvíli je Plzeň.

Celkově i přes nepřízeň počasí super vejlet, konečně jsme se někam vykopali:-) Oba kopce nabízí zábavný ježdění! Focení moc nebylo, z Rokytnice už jen mytí. No a brzy (za nějakej ten tejden) si budete snad moct přečíst Perryho poupravenou verzi:-) A ač se tohle zdá dlouhý, je to fakt jen tak stručně napsaný, zábavy sme si užili nepopsatelně!

--
autor/editor: goodfella
20. 7. 2009 9:05
1352 zobrazení