RIP moje holka

Ano, je to tu. Moje holka umřela. A nebyla to ledajaká holka. Žil jsem s ní už téměř 6 let, náš vztah byl plný důvěry, vzájemné lásky a úcty. Samozřejmě mě občas i pěkně nakopala, ale to do takových vztahů patří, prostě klasická „itálie“.

Za ty léta co jsem s ní prožil, jsem do ní též něco investoval (tak jak to u normálních vztahů bývá), její původní zlatý kabát alá Leoš Mareš jsem jí postupem času vyměnil za líbivý zelený. I její doplňky jsem jí musel kupovat nové. Obzvláště čas okolo vánoc tomu byl jako předurčený, holky prostě chtějí nový doplňky a tak i ta moje nechtěla být dozadu.
Měl jsem jí rád, bral jsem jí často na víkendové výlety, nebo občas jen trochu protáhnout ven na procházku. A právě jeden takový chladný zimní výlet se jí stal osudný…
Byl to výlet do pěkné kryté zimní haly v Mariánských Lázních, kde mají takovou tu zajímavou věc, startovní bránu. Co čert nechtěl, když sem se svojí holkou jel ze starťáku, tak jsem trošku víc zabral, udělalo to křup bum a už jsem se s mojí holkou válel v prachu. Po jejím ohledání jsem zjistil že jí to utrhlo pravou zadní nohu, a bez nohy je moje holka prostě nepoužitelná.
S lítostí v srdci jsem si tedy objednal novou holku, která bude možná ještě fešnější než ta původní. Bude na dietě, tedy mít ještě o pár gramů než ta stará a hlavně nebude mít žádný vrásky..